Nabitá obruč

Úloha číslo: 2004

V bodech na ose obruče o poloměru R, která je nabita lineární hustotou \(\lambda\), určete přímou integrací

a) elektrickou intenzitu \(\vec{E}\),

b) potenciál \(\varphi\).

c) Ověřte platnost vztahu mezi \(\vec{E}\) a \(\varphi\).

  • Nápověda a)

    Kladný bodový náboj Q vytváří v místě o vzdálenosti r pole o velikosti intenzity

    \[{E}=\frac{1}{4\pi\epsilon_0}\frac{Q}{r^2}.\]

    Vektor intenzity \(\vec{E}\) míří směrem od náboje, pokud je Q kladný. V opačném případě míří k náboji.

    Zamyslete se nad tím, jak bychom tohoto poznatku mohli využít v této úloze.

  • Rozbor a)

    Nejprve si celou situaci nakreslíme do kartézských souřadnic. Osa obruče bude splývat s osou z a obruč bude ležet v rovině xy.

    Obruč rozdělíme na malé části, které se budou chovat jako bodové náboje. Celkovou intenzitu získáme zintegrováním příspěvků intenzit od jednotlivých kousků.

    Rozbor
  • Řešení a)

    Bodový náboj Q vytváří ve vzdálenosti r pole o intenzitě

    \[{E}=\frac{1}{4\pi\epsilon_0}\frac{Q}{r^2}.\]

    Je-li obruč nabita s lineární hustotou \(\lambda\), potom náboj dQ na nekonečně malém kousku obruče dl má velikost: \[\textrm{d}Q = {\lambda} {\textrm{d}l},\]

    kde \(\textrm{d}l=R \textrm{d}\beta\) (viz výpočet délky kruhového oblouku v radiánech).

    Potom

    \[\textrm{d}Q =\lambda R \textrm{d}\beta\]

    a tudíž

    \[\textrm{d}{E}=\frac{1}{4\pi\epsilon_0} \frac{\textrm{d}Q}{r^2}=\frac{1}{4\pi\epsilon_0} \frac{\lambda R}{r^2}\textrm{d}\beta.\tag{1}\]

    Bez újmy na obecnosti můžeme předpokládat, že obruč je nabitá kladně. Nyní se zaměřme na směr výsledné intenzity. Využijeme souměrnost obruče.

    Výsledný směr intenzity

    Z obrázku je patrné, že výsledný směr intenzity elektrického pole bude mít směr osy z, jelikož x-ová složka elektrické intenzity od malého kousku obruče se odečte s x-ovou složkou elektrické intenzity od malého kousku obruče, který je symetrický (středově souměrný) s tímto malým kouskem podle středu obruče. Stejně tak bude y-ová složka také nulová.

    Pozn.: Pokud bychom si představili příspěvky k celkové intenzitě od všech kousků obruče, tak vyplní povrch kužele. Z toho je patrné, že jejich součet bude mířit ve směru osy obruče, tj. bude mít nenulovou pouze z–ovou složku.

    Nyní se vrátíme k rovnici (1):

    \[\textrm{d}{E}=\frac{1}{4\pi\epsilon_0}\frac{\lambda R}{r^2}\textrm{d}\beta.\]

    Do obrázku si zakreslíme úhel \(\alpha\) a elektrickou intenzitu promítneme do směru z, neboli vyjádříme její

    z–ovou složku. Ostatní složky elektrické intenzity nás nemusí zajímat, jelikož z důvodu symetrie se vzájemně odečtou (viz výše).

    Promítnutí vektoru intenzity do směru z

    Je zřejmé, že

    \[\textrm{d}E_z = \cos \alpha\,\textrm{d}E.\tag{2}\]

    Pozn.: V tomto vztahu již vystupuje velikost intenzity \(E\) a velikost její složky \(E_z.\)

    Oba pravoúhlé trojúhelníky jsou podobné (mají stejné 2 úhly – pravý a \(\alpha\)), tudíž můžeme vyjádřit

    \[\cos \alpha = \frac {z}{r}\]

    a z Pythagorovy věty víme:

    \[r^2 = R^2 + z^2,\]

    což nám dáva

    \[\cos \alpha = \frac{z}{\sqrt{R^2+z^2}}.\tag{3}\]

    Spojením (1), (2) a (3) dostaneme

    \[dE_z=\frac{1}{4\pi\epsilon_0} \frac{\lambda R}{z^2 + R^2}\frac{z}{\sqrt{ z^2 + R^2}} d\beta,\] \[dE_z=\frac{\lambda R}{4\pi\epsilon_0} \frac {z} {\sqrt{(z^2 + R^2)^3}} d\beta,\]

    což zintegrujeme podél celého obvodu kružnice, tj. integrovat budeme přes úhel \(\beta\)

    \[E_z = \int_{0}^{2\pi}\frac{\lambda R}{4\pi\epsilon_0} \frac {z} {\sqrt{(z^2 + R^2)^3}} \textrm{d}\beta.\]

    Vzdálenosti R a z nezávisejí na úhlu \(\beta\), proto je můžeme z integrálu vytknout

    \[E_z = \frac{\lambda R}{4\pi\epsilon_0} \frac {z} {\sqrt{(z^2 + R^2)^3}} \int_{0}^{2\pi} \textrm{d}\beta. \]

    Po zintegrování dostáváme

    \[E_z = \frac{\lambda R}{4\pi\epsilon_0} \frac {z} {\sqrt{(z^2 + R^2)^3}} {2\pi}, \] \[E_z =\frac{\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {z} {\sqrt{(z^2 + R^2)^3}}. \]

    Tedy

    \[\vec{E}=\left(0,\ 0,\ \frac{\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {z} {\sqrt{(z^2 + R^2)^3}}\right). \]
  • Nápověda b)

    Analogicky jako v části a) využijeme vztahu pro potenciál bodového náboje. Potenciál bodového náboje ve vzdálenosti r je

    \[\varphi = k\frac{Q}{r}.\]

    Vymyslete, jak vztahu využít pro výpočet potenciálu na ose obruče.

  • Rozbor b)

    Podobně jako v a) si celou situaci nakreslíme do kartézských souřadnic. Osa obruče bude splývat s osou z a obruč bude ležet v rovině xy.

    Obruč rozdělíme na malé části, které se budou chovat jako bodové náboje. Pak využijeme poznatku z nápovědy b).

    Rozbor
  • Řešení b)

    Bodový náboj Q vytváří ve vzdálenost r potenciál

    \[\varphi= k \frac {Q} {r}.\]

    Zaměříme-li se na jednu malou část obruče, pak potenciál od této části v daném místě na ose obruče je

    \[\textrm{d}\varphi= k \frac {\textrm{d}Q} {r},\tag{4}\]

    a jelikož je obruč nabita s lineární hustotou \(\lambda\), pak

    \[\textrm{d}Q=\lambda\textrm{d}l.\]

    Využijeme-li navíc poznatku \(\textrm{d}l=R\textrm{d}\beta\), pak dostaneme

    \[\textrm{d}Q=\lambda R\textrm{d}\beta.\tag{5}\]

    Z (4) a (5)

    \[\textrm{d}\varphi=k \frac {\lambda R}{r}\textrm{d}\beta. \tag{6}\]

    Nyní se zaměříme na vyjádření vzdálenosti r pomocí parametrů obruče a vzdálenosti z.

    Vyjádření r

    Z pravoúhlého trojúhelníku na obrázku, vyjádříme r využitím Pythagorovy věty

    \[r=\sqrt{R^2 + z^2}.\tag{7}\]

    Spojením (6) a (7) dostaneme

    \[\textrm{d}\phi=k \frac {\lambda R}{\sqrt{R^2 + z^2}}\textrm{d}\beta.\]

    Protože potenciál je skalární veličina, není třeba se zabývat jeho směrem a můžeme rovnou zintegrovat jednotlivé příspěvky:

    \[\varphi=\int_{0}^{2\pi}k \frac {\lambda R}{\sqrt{R^2 + z^2}}\textrm{d}\beta,\] \[\phi=k \frac {\lambda R}{\sqrt{R^2 + z^2}}\int_{0}^{2\pi}\textrm{d}\beta,\] \[\varphi=k \frac {\lambda R}{\sqrt{R^2 + z^2}}2\pi,\]

    tedy

    \[\varphi=\frac {1}{2\epsilon_0} \frac {\lambda R}{\sqrt{R^2 + z^2}}.\]
  • Nápověda c)

    Potenciál a elektrickou intenzitu spojuje vztah, ve kterém vystupuje matematický operátor gradient.

    Zkuste si vzpomenout, popřípadě najít o jaký vztah se jedná. Připomeňte si, co gradient znamená a jak se počítá (v kartézských souřadnicích).

  • Řešení c)

    Máme ověřit, zda platí vztah zmíněný v řešení nápovědy c), tj. vztah

    \[\vec{E}=-\thinspace\text{grad}\thinspace\varphi.\]

    Ověření můžeme provést jen pro body na ose obruče a jen pro z–ovou složku, protože v části b) jsme určili pouze potenciál na ose z. Pro z-tovou složku elektrické intenzity v bodech osy obruče by mělo platit \(E_z=-\frac{\partial{\varphi}}{\partial {z}}\). Spočtěme tedy uvedenou derivaci.

    \[\frac{\partial{\varphi}}{\partial {z}}=\frac {\lambda R}{2\epsilon_0}(-1)\frac {1}{2} \frac {1}{\sqrt{(R^2 + z^2)^3}} 2z =-\frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {z}{\sqrt{(R^2 + z^2)^3}}. \]

    Tedy

    \[E_z = \frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {z}{\sqrt{(R^2 + z^2)^3}},\]

    což je stejný vztah, jaký nám vyšel přímou integrací v části a).

     

    Nyní ještě ověříme, zda platí obrácený vztah

    \[\varphi=-\int_\infty^{\hat {z}}{E_z}\textrm{d}z.\]

    Dosadíme-li vypočítanou hodnotu \(E_z\) z části a), dostaneme

    \[\varphi=-\int_\infty^{\hat {z}}{\frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {z}{\sqrt{(R^2 + z^2)^3}}}\textrm{d}z.\]

    Konstanty vytkneme před integrál

    \[\varphi=-\frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \int_\infty^{\hat {z}}{\frac {z}{\sqrt{(R^2 + z^2)^3}}}\textrm{d}z.\]

    Integrál budeme řešit pomocí substituce,

    \[a = R^2 + z^2,\] \[\textrm{d}a =2z \textrm {d}z\]

    a přepočítáme meze:

    \[z \rightarrow \infty \Rightarrow a \rightarrow \infty \qquad;\qquad z = \hat {z} \Rightarrow a = R^2 + \hat {z}^2.\] \[\varphi=-\frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \int_\infty^{R^2 + \hat {z}^2} \frac {1}{2a^{3/2}}\textrm{d}a,\]

    Spočteme integrál

    \[\varphi=\frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \left[\frac {1}{a^{1/2}}\right]_\infty^{R^2 + \hat {z}^2},\]

    a dosadíme meze

    \[\varphi=\frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {1}{(R^2 + \hat {z}^2)^{1/2}}.\]

    Jelikož \(\hat {z}\) je libovolný bod na ose z, můžeme napsat

    \[\varphi=\frac {\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {1}{(R^2 + {z}^2)^{1/2}}.\]

    což je stejný vztah, jaký nám vyšel přímou integrací v části b).

  • Grafy průběhu elektrické intenzity a potenciálu

    Na následujících obrázcích si můžeme prohlédnout průběhy závislostí elektrické intenzity a potenciálu na vzdálenosti z od středu obruče.

    Průběh elektrické intenzity

     

    Průběh potenciálu
  • Odpověď

    Velikost elektrické intenzity na ose homogeně nabité obruče je

    \[{E}=\frac{\lambda R}{2\epsilon_0} \frac {z} {\sqrt{(z^2 + R^2)^3}},\]

    intenzita míří ve směru osy z.

    Potenciál na ose homogeně nabité obruče má velikost \[\varphi=\frac {1}{2\epsilon_0} \frac {\lambda R}{\sqrt{R^2 + z^2}}.\]

    Dále jsme pro body na ose obruče ověřili platnost vztahu mezi \(\vec {E}\) a \(\varphi\).

  • Analogická úloha

    Analogickou úlohou je úloha Nabitá půlobruč.

Úroveň náročnosti: Vysokoškolská úloha
Zaslat komentář k úloze