Kapička mezi kovovými deskami
Úloha číslo: 19
Mezi dvěma vodorovnými kovovými deskami vzdálenými od sebe 4,8 mm a nabitými na napětí 1 kV se vznáší malá záporně nabitá olejová kapka o hmotnosti 10−13 kg.
a) Jaký je náboj kapky?
b) Kolik nadbytečných elektronů má záporně nabitá kapka oleje?
c) Kolik elektronů z celkového počtu nadbytečných elektronů kapka ztratila, jestliže se začne pohybovat směrem dolů se zrychlením o velikosti 5 m s−2?
Nápověda k části a)
Jaké síly působí na olejovou kapku? Co pro ně musí platit, jestliže je kapka v klidu?
Nápověda: Intenzita homogenního pole (a)
Intenzita homogenního pole mezi dvěma vodorovnými nabitými deskami závisí na vzdálenosti desek a napětí, na které jsou desky nabity. Čím jsou desky dále od sebe a čím je mezi nimi menší napětí, tím je elektrické pole slabší.
Rozbor: Náboj kapky (a)
Na olejovou kapku působí směrem nahoru elektrická síla a směrem dolů síla tíhová. Protože je kapka v klidu, musí mít obě tyto síly stejnou velikost a opačný směr.
Náboj kapky, který chceme zjistit, můžeme spočítat z velikosti elektrické síly. Ta je úměrná intenzitě elektrického pole.
Intenzita elektrického pole mezi vodorovnými nabitými deskami je přímo úměrná napětí mezi deskami a nepřímo úměrná vzdálenosti desek.
Řešení: Náboj kapky (a)
Na olejovou kapku působí směrem vzhůru elektrická síla Fe = QE a směrem dolů síla tíhová FG = mg, kde E je intenzita pole mezi deskami, Q je náboj kapky a m její hmotnost.
Protože je kapka v klidu, je výslednice obou sil nulová:
\[F_\mathrm{G} \,=\,F_\mathrm{e},\] \[mg \,=\, QE.\]Pro elektrickou intenzitu E platí vztah:
\[E \,=\, \frac{U}{d}\,.\]Dosadíme do předchozího vztahu a vyjádříme velikost náboje kapky Q:
\[mg \,=\, Q\,\frac{U}{d},\] \[Q \,=\, \frac {mgd}{U}.\]Nápověda: Počet elektronů (b)
Velikost náboje elektronu můžeme vyhledat v tabulkách a celkový náboj jsme spočítali v bodě a).
Řešení: Počet elektronů (b)
Nadbytečné elektrony kapky vytvářejí její záporný náboj, který jsme spočítali v bodě a).
Počet těchto elektronů můžeme zjistit, protože velikost náboje jednoho elektronu můžeme vyhledat:
\[N \,=\, \frac {Q}{e},\] \[N \,=\, \frac {mgd}{Ue}.\]Nápověda k části c)
1) Které ze sil působících na kapku se změnily, když kapka ztratila část náboje?
2) Kapka se pohybuje se zrychlením a můžeme tedy využít 2. Newtonův zákon.
Rozbor k části c)
Jestliže kapka ztratí několik elektronů, její náboj se zmenší, a proto se zmenší elektrická síla působící směrem vzhůru. Tíhová síla zůstane stejná, jelikož hmotnost kapky se nezmění (hmotnost elektronu je velmi malá, proto změnu hmotnosti kapky zanedbáme). Výslednice elektrické a tíhové síly působí směrem dolů. Tato výslednice uděluje kapce podle druhého Newtonova zákona zrychlení (úměrné její hmotnosti), a kapka se proto začne pohybovat směrem dolů.
Řešení části c)
Ztratí-li kapka několik elektronů, zmenší se její náboj z Q na Q1. Velikost elektrické síly bude Fe1 = Q1E.
Výslednice elektrické a tíhové síly je rovna rozdílu FG − Fe1 a působí směrem dolů.
Zrychlení kapky určíme z druhého Newtonova zákona:
\[F_\mathrm{g}-{F_\mathrm{e}}_1 \,=\, m a.\tag{*}\]Pro intenzitu homogenního pole platí stejný vztah jako v řešení části a):
\[E \,=\, \frac {U}{d}.\]Dosadíme vztahy pro FG, Fe a E do vzorce (*):
\[m g-Q_1 E \,=\, m g,\] \[m g-Q_1 \frac{U}{d} \,=\, m a\]a pak výraz upravujeme, abychom vyjádřili náboj Q1:
\[Q_1 \frac{U}{d} \,=\, m g-m a\] \[Q_1 \,=\, \frac {m(g-a)d}{U}.\]Z náboje kapky už jednoduše zjistíme počet nadbytečných elektronů stejně jako v části b):
\[N_1 \,=\, \frac{Q_1}{e}=\frac {m(g-a)d}{Ue}.\]Počet elektronů, které kapka ztratila, dostaneme jako rozdíl původního počtu a počtu nového:
\[\Delta N\,=\,N-N_1,\] \[\Delta N\,=\,\frac {mgd}{Ue}\,-\,\frac {m(g-a)d}{Ue},\] \[\Delta N\,=\,\frac {mad}{Ue}.\]Zápis a číselný výpočet
\(d\,=\,4{,}8 \,\mathrm{mm}\,=\,4{,}8{\cdot} 10^{-3} \,\mathrm{m}\) vzdálenost desek \(U\,=1\,\mathrm{kV}\,=\,10^3 \,\mathrm{V}\) napětí na deskách \(m\,=\,10^{-13} \,\mathrm{kg}\) hmotnost kapky oleje \(a\,=\,5 \,\mathrm{m\,s^{-2}}\) zrychlení kapky \(Q\,=\,?\,\left(\mathrm{C}\right)\) náboj kapky \(N\,=\,?\) počet nadbytečných elektronů \(\Delta N\,=\,?\) počet nadbytečných elektronů u kapičky v pohybu Z tabulek:
\(e\,=\,1{,}6 {\cdot} 10^{-19}\,\mathrm{C}\) \(g\,=\,9{,}81\,\mathrm{ m\,s^{-2}}\)
\[Q\,=\,\frac {mgd}{U}\,=\,\frac {10^{-13}\,\cdot \,9{,}81\,\cdot \,4{,}8{\cdot} 10^{-3}}{10^3}\,\mathrm{C}\,=\,4{,}8\cdot{10^{-18}}\,\mathrm{C}\] \[N\,=\,\frac {mgd}{Ue}\,=\,\frac {10^{-13}\,\cdot \,9{,}81\,\cdot\, 4{,}8{\cdot} 10^{-3}}{10^3\,\cdot\, 1{,}6 {\cdot} 10^{-19} }=30\] \[\Delta N\,=\,\frac {mad}{Ue}\,=\,\frac {10^{-13}\,\cdot \,5\,\cdot \,4{,}8{\cdot} 10^{-3}}{10^3\,\cdot\, 1{,}6 {\cdot} 10^{-19}}\,=\,15\]Odpověď
Olejová kapka má náboj 4,8·10−18 C, což odpovídá 30 nadbytečným elektronům.
Když se kapka začala pohybovat se zrychlením, ztratila 15 elektronů.
Změření elementárního náboje
Elementární náboj e poprvé přímo změřil americký fyzik Robert A. Millikan v letech 1910 – 1913. Proměřoval síly, které působí na nabité olejové kapičky, a potvrdil, že elektrický náboj je celistvým násobkem elementárního náboje. V roce 1923 získal Nobelovu cenu za fyziku, částečně i za tuto práci.