Práce, tlak a teplo vzduchu při izotermické expanzi
Úloha číslo: 436
Ideální plyn o objemu 1 m3 a počátečním tlaku 200 kPa izotermicky expanduje na dvojnásobný objem. Určete práci, kterou plyn při expanzi vykoná, výsledný tlak plynu a množství přivedeného tepla.
Zápis
V1 = 1 m3 počáteční objem plynu p1 = 200 kPa = 2·105 Pa počáteční tlak plynu V2 = 2V1 objem plynu po expanzi W = ? práce vykonaná plynem p2 = ? výsledný tlak Q = ? přivedené teplo Nápověda 1 – práce W
Rozmyslete si, jak spočítat práci vzduchu, pokud je tlak funkcí objemu.
Nápověda 2 – vyjádření tlaku p(V)
K vyjádření tlaku p jako funkci objemu V použijte tzv. Boyle-Mariottův zákon.
Nápověda 3 – výsledný tlak
K určení výsledného tlaku vzduchu použijte rovněž Boyle-Mariottův zákon.
Nápověda 4 – přijaté teplo
Při izotermickém ději se nemění vnitřní energie U plynu, a proto se všechno přijaté teplo Q změní v práci W, kterou plyn vykoná.
Rozbor
Pro výpočet práce vzduchu musíme použít integrální počet, protože tlak je funkcí objemu.
Tlak vzduchu vyjádříme z tzv. Boyle-Mariottova zákona, který platí pro izotermické děje, a získanou funkci zintegrujeme podle objemu. Jako meze integrálu použijeme počáteční a koncový objem vzduchu.
Z Boyle-Mariottova zákona rovněž vyjdeme při výpočtu výsledného tlaku vzduchu.
Při izotermickém ději je přijaté teplo rovno práci vykonané plynem (vnitřní energie se nemění).
Řešení
Pro velikost práce W vykonané vzduchem při izotermické expanzi platí obecný vztah
\[W = \int\limits_{V_1}^{V_2}p(V)\, \text{d}V,\]kde p je tlak, V1 počáteční a V2 koncový objem vzduchu.
Proto nyní musíme vyjádřit tlak p jako funkci objemu V. K tomu využijeme tzv. Boyle-Mariottův zákon, podle něhož platí:
\[p_1V_1 = pV. \]Odtud ihned vyjádříme tlak p:
\[p = \frac{p_1V_1}{V}.\]Nyní můžeme přistoupit k samotné integraci
\[W = \int\limits_{V_1}^{V_2}p\, \text{d}V = \int\limits_{V_1}^{2V_1}\frac{p_1V_1}{V}\, \text{d}V =\]vytkneme konstanty před integrál
\[=p_1V_1 \int\limits_{V_1}^{2V_1}\frac{1}{V}\, \text{d}V = \]zintegrujeme a dosadíme meze
\[=p_1V_1[\ln\,V]_{V_1}^{2V_1} = p_1V_1\,\ln \frac{2V_1}{V_1}= p_1V_1\,\ln\,2.\]Výsledný tlak p2 vzduchu určíme z již zmíněného Boyle-Mariottova zákona
\[p_1V_1=p_2V_2.\]Odtud výsledný tlak rovnou vyjádříme
\[p_2=\frac{p_1V_1}{V_2}=\frac{p_1V_1}{2V_1}= \frac{p_1}{2}.\]Při izotermickém ději se všechno přijaté teplo Q změní v práci W, kterou plyn vykoná (vnitřní energie U se nemění). Platí tedy
\[Q=W.\]Číselné dosazení
\[W=p_1V_1\,\ln\,2= 2\cdot{ 10^5}\cdot 1\cdot \ln\,2\,\mathrm{J}\dot{=} 138\,629\,\mathrm{J}\dot{=} 140\,\mathrm{kJ}\] \[p_2=\frac{p_1}{2}=\frac{2\cdot{ 10^5}}{2}\,\mathrm{Pa}= 10^5\,\mathrm{Pa}=100\,\mathrm{kPa}\] \[Q=W\dot{=}140\,\mathrm{kJ}\]Odpověď
Při izotermické expanzi vzduch vykonal práci přibližně 140 kJ, bylo mu dodáno teplo také 140 kJ a jeho výsledný tlak byl 100 kPa.