Zahřátí ocelové tyče
Úloha číslo: 2094
Ocelová tyč je pevně upnutá na obou koncích a při teplotě 10 °C je v nenapjatém stavu. Jaké je v tyči napětí, stoupne-li její teplota na 100 °C?
Zápis
t1 = 10 °C původní teplota v nenapjatém stavu t2 = 100 °C teplota po změně Z tabulek:
E = 210·103 MPa Youngův modul pružnosti oceli v tahu α = 1,2·10-5 K−1 koeficient teplotní délkové roztažnosti oceli σ = ? Pa napětí v tyči po změně teploty Rozbor
Při změně teploty dochází ke změně délky tyče. Tyč je ale pevně upnutá a nemůže se prodloužit. V tyči bude proto vznikat napětí. Když budeme znát závislost změny délky tyče na změně teploty, tak si můžeme vyjádřit její relativní prodloužení. Pak již stačí napsat vztah mezi napětím a relativním prodloužením tyče.
Nápověda
Připomeňte si, jak závisí prodloužení tyče na změně teploty, a vyjádřete si relativní prodloužení tyče při dané změně teploty. Dále využijte vztah vyjadřující závislost napětí na relativním prodloužení tyče.
Řešení
Prodloužení tyče závisí na změně teploty následujícím vztahem:
\[\Delta l\,=\, l_1 \alpha \left({t_2-t_1}\right),\]kde l1 je počáteční délka tyče při teplotě t1.
Relativní prodloužení tyče je pak rovno:
\[\varepsilon\,=\,\frac{\Delta l}{l_1}\,=\,\alpha \left({t_2-t_1}\right).\tag{1}\]Tyč je pevně upnutá, musí si tedy uchovat svoji délku. K tomu je zapotřebí tlakového napětí:
\[\sigma\,=\,E\varepsilon.\tag{2}\]Stačí už jenom dosadit (1) do (2):
\[\sigma\,=\,E\alpha \left({t_2-t_1}\right).\tag{3}\]Po číselném dosazení do (3) máme:
\[\sigma\,=\,210{\cdot}10^{9}\cdot1{,}2{\cdot}10^{-5}\cdot\left({100-10}\right)\mathrm{Pa}\,=\,22{,}68{\cdot}10^{7} \mathrm{Pa}.\]Odpoveď
Po změně teploty je v tyči napětí:
\[\sigma\,=\,22{,}68{\cdot}10^{7} \mathrm{Pa}.\]