Nechť matice \(A\) je maticí endomorfismu \(f\) prostoru \(\mathbb{R}^3\) vzhledem ke kanonické bázi.
\[
\begin{array}{ccc}
~&f&~\\
\mathbb{R}^3 & \longleftarrow---- & \mathbb{R}^3\\
^{\mathrm{k.b}} & A & ^{\mathrm{k.b}} \\
\end{array}
\]
Budeme se ptát – jakou matici má endomorfismus vůči jiné bázi?
Endomorfismus rozšíříme identickým automorfismem do prostorů s bází \(B\).
- Matici přechodu od báze \(B\) ke kanonické bázi označme \(S\).
- Maticí přechodu od kanonické báze k bázi \(B\) je pak matice \(S^{-1}\).
\[
\overset{f}{\longleftarrow------------}
\]
\[
\begin{array}{ccccc}
\mathbb{R}^3 & \overset{\bar{1}}{\longleftarrow} & \mathbb{R}^3 & \overset{f}{\longleftarrow} & \mathbb{R}^3 & \overset{\bar{1}}{\longleftarrow} & \mathbb{R}^3 \\
^{B} & S^{-1} & ^\mathrm{k.b} & A & ^\mathrm{k.b.} & S & ^{B}\\
\end{array}
\]
\[\underbrace{\phantom{\hspace{9em}}}_{D=S^{-1}AS}\]
Endomorfismus \(f\) má vzhledem k bázi \(B\) matici \(D=S^{-1}AS\).
To je ale definiční vztah pro podobnost matic \(D,A\)!
Stojíme tedy před úkolem najít takovou bázi \(B\) (resp. matici přechodu \(S\)), aby \(D\) byla diagonální.
V předchozí části úlohy jsme našli vlastní vektory \(u,v\) pro vlastní číslo \(\lambda_1\) a vlastní vektor \(w\) pro vlastní číslo \(\lambda_2\).
\[
\begin{array}{ccccc}
A u^\mathrm{T} = \lambda_1 u^\mathrm{T} & \Leftrightarrow & f(u) = \lambda_1 u \\
A v^\mathrm{T} = \lambda_1 v^\mathrm{T} & \Leftrightarrow & f(v) = \lambda_1 v \\
A w^\mathrm{T} = \lambda_2 w^\mathrm{T} & \Leftrightarrow & f(w) = \lambda_2 w \\
\end{array}
\]
Vlastnosti vlastních vektorů jsou v levém sloupci, v pravém sloupci máme ekvivalentní tvrzení v řeči endomorfismu \(f\) s maticí \(A\).
Když mají vlastní vektory takové „pěkné“ vlastnosti, co kdybychom je zkusili vzít jako bázi \(B\)? Jak pak bude vypadat matice \(D\)?
\[B = \lbrace u,v,w \rbrace\]
Matice \(D\) je maticí homomorfismu \(f\) vzhledem k bázi \(B\). Tu získáme dle definice tak, že vezmeme vektory báze \(B\), nalezneme jejich obrazy při endomorfismu \(f\) a souřadnice těchto obrazů vůči bázi \(B\) zapíšeme do sloupců matice \(D\). Proveďme
\[
\begin{eqnarray}
\langle f(u) \rangle_B &=& \langle \lambda_1 u \rangle_B = \langle \lambda_1u \color{grey}{+ 0v + 0w} \rangle_B = (\lambda_1{,}0,0),\\
\langle f(v) \rangle_B &=& \langle \lambda_1 v \rangle_B = \langle \color{grey}{0u+} \lambda_1v \color{grey}{+0w} \rangle_B = (0,\lambda_1{,}0),\\
\langle f(w) \rangle_B &=& \langle \lambda_2 w \rangle_B = \langle \color{grey}{0u + 0v +} \lambda_2w \rangle_B = (0{,}0,\lambda_2),
\end{eqnarray}
\]
\[
D =
\begin{pmatrix}
\lambda_1 & 0 & 0 \\
0 & \lambda_1 & 0 \\
0 & 0 & \lambda_2
\end{pmatrix}.
\]
Vskutku, matice endomorfismu \(f\) vzhledem k \(B\) je skutečně diagonální!
Uvedený postup by šlo snadno zobecnit pro všechny diagonalizovatelné matice. Proto můžeme vyřknout závěr:
Diagonální tvar \(D\) diagonalizovatelné matice \(A\) získáme tak, že nalezneme bázi \(B\) tvořenou vlastními vektory matice \(A\). Vlastní čísla příslušící vektorům báze \(B\) pak po řadě poklademe na hlavní diagonálu matice \(D\).