Filtr seznamu úloh?
Škály
Štítky
«
«
Vlastnosti stavu s ostrými hodnotami L2 a Lz
Úloha číslo: 4361
Je-li částice ve stavu ψ=|lm⟩ s ostrými hodnotami L2 a Lz, nalezněte
a) střední hodnotu ⟨L→n⟩ψ průmětu momentu hybnosti do směru →n,
b) střední hodnoty ⟨L2x⟩ψ a ⟨L2y⟩ψ.
Nápověda 1
Připomeňte si nebo vyhledejte, jak určujeme průmět momentu hybnosti do směru →n. Využijte vyjádření vektoru →n ve sférických souřadnicích.
Nápověda 2
Připomeňte si, jak lze určit střední hodnotu veličiny F ve stavu popsaném normovanou vlnovou funkcí ψ. Dále si připomeňte nebo vyhledejte definici lineárního hermitovského operátoru.
Nápověda 3
Připomeňte si nebo vyhledejte, co pro danou částici znamená, že se nachází ve stavu ψ=|lm⟩ s ostrými hodnotami L2 a Lz.
Řešení a)
Operátor průmětu momentu hybnosti do směru →n má tvar (viz Nápověda 1)
ˆL→n=ˆLxsinϑcosφ+ˆLysinϑsinφ+ˆLzcosϑ.K určení jeho střední hodnoty potřebujeme určit střední hodnoty operátorů ˆLx,ˆLy,ˆLz. Zaměřme se nyní na x-ovou a y-ovou složku. Z komutačních relací složek momentu hybnosti (viz Komutátory se složkou momentu hybnosti, Odpověď) víme, že
ˆLx=1iℏ(ˆLyˆLz−ˆLzˆLy), ˆLy=1iℏ(ˆLzˆLx−ˆLxˆLz).Střední hodnotu Lx ve stavu ψ=|lm⟩ tedy určíme jako
⟨Lx⟩ψ=⟨1iℏ(ˆLyˆLz−ˆLzˆLy)⟩ψ=1iℏ(⟨ˆLyˆLz⟩ψ−⟨ˆLzˆLy⟩ψ).Při výpočtu středních hodnot v závorce výše vyjdeme z obecného vztahu pro střední hodnotu, do kterého dosadíme
⟨ˆLzˆLy⟩ψ=⟨ψ|ˆLzˆLyψ⟩.Nyní využijeme toho, že složky momentu hybnosti jsou lineární hermitovské operátory, díky čemuž můžeme provést úpravu (viz Nápověda 2)
⟨ψ|ˆLzˆLyψ⟩=⟨ˆLzψ|ˆLyψ⟩.Jelikož má částice ve stavu ψ=|lm⟩ ostré hodnoty Lz, můžeme dosadit ˆLzψ=mℏψ, čímž dostaneme
⟨ˆLzˆLy⟩ψ=⟨mℏψ|ˆLyψ⟩=mℏ⟨ψ|ˆLyψ⟩=mℏ⟨Ly⟩ψ.Analogicky dostaneme
⟨ˆLyˆLz⟩ψ=mℏ⟨Ly⟩ψ.Dosazením těchto středních hodnot a úpravou získáme výsledek
⟨Lx⟩ψ=1iℏ(⟨ˆLyˆLz⟩ψ−⟨ˆLzˆLy⟩ψ)=1iℏ(mℏ⟨Ly⟩ψ−mℏ⟨Ly⟩ψ)=0.Výpočet pro ⟨Ly⟩ψ je zcela anlogický, proto zde uvádíme pouze výsledek
⟨Ly⟩ψ=0.Výraz pro střední hodnotu průmětu momentu hybnosti do směru →n ve stavu ψ=|lm⟩ se po dosazení výsledků určených výše zredukuje na tvar
⟨L→n⟩ψ=0⋅sinϑcosφ+0⋅sinϑsinφ+⟨Lz⟩ψcosϑ=⟨Lz⟩ψcosϑ.Nyní opět můžeme dosadit ⟨Lz⟩ψ=mℏ, čímž získáme výsledek
⟨L→n⟩ψ=mℏcosϑ.Řešení b)
Jelikož ˆL2=ˆL2x+ˆL2y+ˆL2z, platí ⟨L2⟩=⟨L2x⟩+⟨L2y⟩+⟨L2z⟩. Ze symetrie usuzujeme, že pro částici ve stavu ψ=|lm⟩ platí ⟨L2x⟩ψ=⟨L2y⟩ψ. Odtud můžeme říct, že
⟨L2x⟩ψ=⟨L2y⟩ψ=12(⟨L2⟩ψ−⟨L2z⟩ψ).Jelikož má částice ve stavu ψ=|lm⟩ ostré hodnoty Lz a L2, můžeme dosadit
⟨Lz⟩ψ=mℏ, ⟨L2⟩ψ=ℏ2l(l+1),čímž dostaneme
⟨L2x⟩ψ=⟨L2y⟩ψ=12[ℏ2l(l+1)−m2ℏ2]=ℏ22[l(l+1)−m2].Povšimněte si, že ve stavu ψ=|lm⟩ platí ⟨Lx⟩ψ=⟨Ly⟩ψ=0 a zároveň ⟨L2x⟩ψ=⟨L2y⟩ψ≠0. Nemůžeme tedy říct, že by moment hybnosti mířil podél osy z. Tomuto postřehu se detailněji věnujeme v sekci Komentář.
Odpověď
a) Ve stavu ψ=|lm⟩ s ostrými hodnotami L2 a Lz je střední hodnota průmětu momentu hybnosti do směru →n
⟨L→n⟩ψ=mℏcosϑ.b) Ve stavu ψ=|lm⟩ s ostrými hodnotami L2 a Lz platí
⟨L2x⟩ψ=⟨L2y⟩ψ=ℏ22[l(l+1)−m2].Komentář – klasický model
Z výpočtů výše víme, že ve stavu ψ=|lm⟩ platí ⟨Lx⟩ψ=⟨Ly⟩ψ=0 a zároveň střední hodnoty ⟨L2x⟩ψ=⟨L2y⟩ψ jsou nenulové. Složky momentu hybnosti Lx a Ly se tedy „vystředují“ na nulu, ale nemůžeme říct, že by moment hybnosti mířil podél osy z. Jako klasický model kvantověmechanického stacionárního stavu ψ=|lm⟩ se používá soubor momentů hybnosti, které jsou náhodně rozloženy na povrchu pláště kužele s vrcholovým úhlem ϑm (viz obrázek níže). K charakterizaci tohoto modelu potřebujeme určit onen vrcholový úhel.
Nejprve ověříme, že v tomto modelu složky Lx a Ly mají nulovou střední hodnotu. Průměty do os x a y mají dle zvoleného značení tvar
Lx=˜Lcosφ, Ly=˜Lsinφ,kde φ∈⟨0,2π⟩.
Střední hodnotu určíme pro Lx
⟨Lx⟩=∫2π0˜Lcosφdφ.Zde integrujeme funkci kosinus přes její periodu. Hodnota určitého integrálu výše je tedy nulová, tj.
⟨Lx⟩=0.Analogicky bychom spočítali
⟨Ly⟩=0.Nyní určíme střední hodnoty ⟨L2x⟩ a ⟨L2y⟩. Výpočet provedeme pro ⟨L2x⟩
⟨L2x⟩=∫2π0˜L2cos2φdφ=˜L2∫2π01+cos2φ2dφ=˜L2∫2π012+cos2φ2dφ.Tentokrát integrujeme funkci kosinus přes dvě periody. Tato část určitého integrálu je tedy opět nulová. Celkově pak dostaneme
⟨L2x⟩=π˜L2.Analogicky bychom spočítali
⟨L2y⟩=π˜L2.Tímto jsme ověřili, že model kužele splňuje ⟨Lx⟩=⟨Ly⟩=0 a zároveň střední hodnoty ⟨L2x⟩=⟨L2y⟩ jsou nenulové.
K určení vrcholového úhlu kužele využijeme výsledky určené v oddílu Řešení b). Zaměříme-li se pouze na polovinu vrcholového úhlu ϑm, můžeme využít funkci kosinus a tento úhel určit jako
cosϑm2=⟨Lz⟩√⟨L2⟩=⟨Lz⟩√⟨Lx⟩2+⟨Ly⟩2+⟨Lz⟩2= =mℏ√m2ℏ2+ℏ2[l(l+1)−m2]=m√m2+l(l+1)−m2=m√l(l+1).Celkově tedy můžeme říct, že klasickým modelem kvantověmechanického stacionárního stavu |lm⟩ je soubor momentů hybnosti, které jsou náhodně rozloženy na povrchu pláště kužele s vrcholovým úhlem ϑm, pro který platí
cosϑm2=m√l(l+1).