Filtr seznamu úloh?
Škály
Štítky
«
«
Auto a brzdná síla přímo úměrná rychlosti
Úloha číslo: 70
Auto o hmotnosti 1 000 kg jede rovnoměrně přímočaře rychlostí o velikosti 30 m·s−1 po vodorovné silnici. V čase 0 s proti němu začala působit brzdná síla, která je přímo úměrná rychlosti auta. Konstanta úměrnosti k = 231 kg·s−1.
1) Určete, jak se s časem mění velikost rychlosti auta v(t) a souřadnice auta x(t).
2) Určete, za jak dlouho klesne rychlost auta na poloviční hodnotu, tj. 15 m·s−1.

Poznámka: Místo velikost rychlosti píšeme dále jen rychlost.
Zápis
m = 1 000 kg hmotnost auta v0 = 30 m·s−1 rychlost auta t0 = 0 s čas, ve kterém začala působit brzdná síla Fb brzdná síla úměrná rychlosti auta k = 231 kg·s−1 konstanta úměrnosti t = ? s čas, za který klesne rychlost auta na poloviční hodnotu, tj. 15 m·s−1 Nápověda 1 – pohybová rovnice
Uvědomte si, jaké síly působí na auto, a napište pro něj pohybovou rovnici.
Nápověda 2 – vyjádření brzdné síly, průběh v(t)
Vyjádřete brzdnou sílu Fb z rovnice (2) pomocí rychlosti auta a řeště vzniklou diferenciální rovnici.
Nápověda 3 – průběh x(t)
Znáte závislost rychlosti na čase. Integrací získáte závislost dráhy na čase.
Nápověda 4 – čas pro poloviční hodnotu rychlosti
Hledáte čas, kdy je hodnota rychlosti rovna v02. Přitom víte, jak rychlost na čase závisí.
CELKOVÉ ŘEŠENÍ
Do obrázku nakreslíme síly působící na auto a napíšeme pohybovou rovnici.
Na auto působí následující síly:
→Fb…brzdná síla
→FG…tíhová síla
→N…normálová síla, kterou na auto působí podložka
Poznámka: Podložka N působí na kola auta, do obrázku kreslíme výslednici těchto sil.
Pohybová rovnice pro auto je:
→Fb+→FG+→N=m→a.Zvolíme souřadný systém podle obrázku a rovnici (1) přepíšeme skalárně:
x:−Fb=ma, y:N−FG=0.Poznámka: Z obrázku můžete vidět, proč je v rovnici (2) znaménko mínus. Brzdná síla působí proti směru pohybu auta. Síly →FG a →N jsou kolmé na brzdnou sílu →Fb, jsou stejně velké opačného směru a jejich výslednice je nulová. Zrychlení auta ve směru osy y je také nulové.
Vyjádření brzdné síly:
Brzdnou sílu Fb, která je přímo úměrná okamžité rychlosti auta, můžeme vyjádřit vztahem:
Fb=kv.Dosazením do vztahu (2) dostaneme:
ma=−kv.Zrychlení vyjádříme jako časovou změnu rychlosti:
mdvdt=−kv.Průběh v(t):
Získali jsme diferenciální rovnici 1. řádu s konstantními koeficienty. Vyřešíme ji separací proměnných.
Rovnici (6) upravíme na tvar:
dvv=−kmdt.Obě strany integrujeme:
ln|v|=−kmt+C,kde C je konstanta.
Odlogaritmujeme:
|v|=e−kmt+C=e−kmt⋅eC.Rychlost nabývá kladných hodnot, proto nemusíme psát absolutní hodnotu. Konstantu eC označíme jako K:
v=Ke−kmt.Konstantu K zjistíme z počátečních podmínek. V čase t = 0 s byla rychlost rovna v0. Platí tedy:
v0=Ke−km⋅0.Odtud:
v0=K.Pro závislost rychlosti na čase dostáváme:
v(t)=v0⋅e−kmt .Známe závislost rychlosti na čase.
Integrací získáme závislost dráhy na čase:
x(t)=∫v(t)dt, x(t)=∫v0e−kmtdt, x(t)=−mv0ke−kmt+C.Konstantu C určíme z počátečních podmínek. V čase t0 = 0 s byla uražená dráha 0 m.
Platí tedy:
0=−mv0ke−km⋅0+C, C=mv0k.Závislost dráhy na čase:
x(t)=−mv0ke−km⋅t+mv0k, x(t)=mv0k(1−e−kmt).Čas, za který klesne počáteční rychlost auta na poloviční hodnotu:
Do vztahu (7) pro závislost rychlosti na čase dosadíme za v(t)=v02:
v02=v0e−kmt, 12=e−kmt.Rovnici zlogaritmujeme:
ln12=−kmt, −mkln12=t, mkln2=t.Do vztahu (9) dosadíme číselně:
t=1000231⋅0,693=693231=3s.CELKOVÁ ODPOVĚĎ
Pro závislost rychlosti na čase platí v(t)=v0e−kmt.
Pro závislost dráhy na čase platí x(t)=mv0k(1−e−kmt).
Rychlost auta klesne na poloviční hodnotu počáteční rychlosti za 3 s.