Tato úloha neprošla kontrolou správnosti.

Těžiště jednoho oblouku asteroidy

Úloha číslo: 2305

Je dána homogenní asteroida o délce ramene a, jejíž střed je umístěn v počátku kartézského souřadného systému, vrcholy ramen jsou umístěny na souřadných osách x a y. Určete souřadnice těžiště jednoho oblouku asteroidy umístěného v prvním kvadrantu (v obrázku tučně červeně).

Asteroida
  • Rozbor

    Budeme vycházet ze vztahu pro polohu těžiště obecného tuhého tělesa, který rozdělíme na x-ovou a y-ovou složku. Tento vztah obsahuje dva integrály, kdy jeden dokážeme vyřešit jednoduchou úvahou, druhý, složitější, postupnými úpravami. V obou případech se integruje podle hmotnosti. U složitějšího nejprve využijeme známý vztah mezi délkou, délkovou hustotou a hmotností, poté využijeme vztah pro délku elementu obecné křivky a na závěr dosadíme za souřadnice výrazy z parametrických rovnic. Výsledkem bude integrál, který dokážeme po běžných algebraických úpravách integrovat s použitím metody substituce. Ve výsledku integrace jen nahradíme neznámé veličiny a získáme souřadnice těžiště v závislosti na délce ramene a.

  • Nápověda

    K vyřešení této úlohy je zapotřebí znát vzorec pro polohu těžiště obecného tuhého tělesa, vztah mezi délkovou hustotou, délkou a hmotností, vztah pro délku elementu obecné křivky (případně délku obecné křivky), parametrické rovnice asteroidy, dokázat je derivovat, znát význam jejich parametru a znát délku asteroidy v závislosti na délce ramene a. Pokud máte s jakoukoliv z uvedených oblastí problémy, doporučujeme nejprve projít úlohy Délka asteroidy, Délka oblouku cykloidy, Těžiště cykloidy, ve kterých jsou všechny zmíněné vztahy podrobně odvozeny.

  • Řešení

    Mohli bychom spočíst každou souřadnici zvlášť, je však možné si ušetřit práci, pokud si uvědomíme, že původní asteroida je křivka symetrická podle přímky y = x a je tedy podle ní symetrický i náš oblouk. Z toho plyne, že obě souřadnice jeho těžiště budou shodné. Budeme vycházet z obecného vztahu pro polohu těžiště \(\vec r_t\)

    \[\vec r_t=\frac{\int_\Gamma \vec r \mathrm d m}{\int_\Gamma \mathrm d m},\]

    kde \(\vec r\) je poloha jednoho elementu hmotnosti dm, \(\Gamma\) značí, že integrujeme po celé křivce, tedy po oblouku asteroidy a dm značí, že integrujeme podle hmotnosti (neboli integrací sčítáme infinitezimální elementy hmotnosti).

    Tento vztah je odvozen v úloze Těžiště cykloidy, v části Nápověda a, Řešení nápovědy a.

    Budeme počítat y-ovou složku (x-ová by se počítala naprosto analogicky). Z výchozího vztahu tedy využijeme jen y-ovou složku

    \[y_t=\frac{\int_\Gamma y \ \mathrm d m}{\int_\Gamma \mathrm d m}.\]

    Integrál ve jmenovateli dá celkovou hmotnost oblouku asteroidy, neboť jde o součet elementů hmotnosti přes celý oblouk, tedy

    \[y_t=\frac{1}{m} \int_\Gamma y \ \mathrm d m.\]

    V dalším kroku nahradíme integrování podle hmotnosti integrací podle délky pomocí vztahu pro délkovou hmotnostní hustotu \(\lambda\)

    \[\lambda=\frac{\mathrm dm}{\mathrm ds},\]

    který dosadíme do vztahu pro \(y_t\):

    \[y_t=\frac{1}{m} \int_\Gamma y \ \lambda \ \mathrm d s.\]

    Dále integraci podle délky nahradíme integrací podle parametru užitím vztahu pro délku elementu obecné křiky ds

    \[ \mathrm{d} s= \sqrt{\left( \frac{\mathrm{d} x}{\mathrm{d} t} \right)^2+ \left( \frac{\mathrm{d} y}{\mathrm{d} t} \right)^2} \mathrm{d} t\]

    (byl odvozen v úloze Délka oblouku cykloidyNápověda, Řešení nápovědy).

    Tím získáme

    \[ y_t= \frac{1}{m} \int_\Gamma y \ \lambda \ \sqrt{\left( \frac{\mathrm{d} x}{\mathrm{d} t} \right)^2+ \left( \frac{\mathrm{d} y}{\mathrm{d} t} \right)^2} \mathrm{d} t.\]

    Do tohoto vztahu dosadíme za souřadnice x, y parametrické rovnice asteroidy

    \[x=a \ \cos^3 t\] \[y=a \ \sin^3 t.\]

    Zároveň si určíme i derivace parametrických rovnic, podle parametru t

    \[\frac{\mathrm dx}{\mathrm dt}=-3a \ \cos^2 t \ \sin t\] \[\frac{\mathrm dy}{\mathrm dt}=3a \ \sin^2 t \ \cos t.\]

    Dosazením parametrických rovnic a jejich derivací získáme vztah

    \[y_t=\frac{1}{m} \int_\Gamma a \ \lambda \ \sin^3 t \sqrt{(-3a \ \cos^2 t \ \sin t)^2 + (3a \ \sin^2 t \ \cos t)^2} \mathrm dt.\]

    V tomto vztahu nejprve určíme integrační meze.

    Integrujeme podle parametru t. Pro celou asteroidu v parametrickém vyjádření platí, že parametr t může nabývat hodnot z intervalu \((0;2\pi\rangle\), my však potřebujeme pouze první čtvrtinu asteroidy, parametr proto zúžíme na \((0;\frac{\pi}{2}\rangle\) a právě krajní body tohoto intervalu nyní použijeme jako integrační meze

    \[y_t=\frac{1}{m} \int_0^\frac{\pi}{2} a \ \lambda \ \sin^3 t \sqrt{(-3a \ \cos^2 t \ \sin t)^2 + (3a \ \sin^2 t \ \cos t)^2} \mathrm dt.\]

    Tento vztah budeme dále postupně upravovat. V prvním kroku umocníme výrazy v závorkách

    \[y_t=\frac{1}{m} \int_0^\frac{\pi}{2} a \ \lambda \ \sin^3 t \ \sqrt{9a^2 \ \cos^4 t \ \sin^2 t + 9a^2 \ \sin^4t \ \cos^2t}\ \mathrm dt.\]

    Vytkneme vše, co mají sčítance pod odmocninou společné

    \[y_t=\frac{1}{m} \int_0^\frac{\pi}{2} a \ \lambda \ \sin^3 t \ \sqrt{9a^2 \ \cos^2t \ \sin^2t \ (\sin^2t+\cos^2t)}\ \mathrm dt.\]

    V závorce jsme tím dostali „goniometrickou jedničku“, tedy výraz v závorce je rovný jedné. Vše zbylé pod odmocninou je v druhé mocnině, tedy snadno provedeme odmocnění

    \[y_t=\frac{1}{m} \int_0^\frac{\pi}{2} a \ \lambda \ \sin^3 t \ 3a \ \cos t \ \sin t \ \mathrm dt.\]

    Vytkneme před integrál vše, co nezávisí na t

    \[y_t=3\frac{a^2 \lambda}{m} \ \int_0^\frac{\pi}{2} \sin^4 t \ \cos t \mathrm \ dt.\]

    V tomto tvaru již dokážeme integrovat za použití substituční metody. Substituci zvolíme

    \[u=\sin t\] \[\mathrm du=\cos t \ \mathrm dt.\]

    Substituční meze přepočteme dosazením původních mezí do prvního řádku substituce. Po dosazení substituce získáme

    \[y_t=3 \frac{a^2 \lambda}{m} \int_0^1 u^4 \mathrm du.\]

    Provedeme integraci

    \[y_t=3 \frac{a^2 \lambda}{m} \left[ \frac{u^5}{5} \right] _0^1 = \frac{3}{5} \frac{a^2 \lambda}{m}.\]

    Délková hmotnostní hustota \(\lambda\) nebyla zadána, nahradíme ji proto ze vztahu

    \[\lambda=\frac{m}{s},\]

    kde s je délka křivky, m její celková hmotnost. Dosazením dostaneme

    \[y_t=\frac{3}{5} \frac{a^2}{s}.\]

    Jako poslední úpravu dosadíme délku oblouku asteroidy s. V úloze Délka asteroidy byla spočtena délka celé asteroidy \(s_c=6a\). Délka jednoho oblouku tedy je \(s=\frac{6}{4}a=\frac{3}{2}a\). Po dosazení dostáváme výsledek

    \[y_t=\frac{2}{5}a.\]

    x-ová souřadnice je kvůli symetrii asteroidy stejná, tedy souřadnice těžiště jednoho oblouku asteroidy jsou

    \[\vec r_t= \left[ \frac{2}{5}a; \frac{2}{5}a \right].\]
    Poloha těžiště T
  • Odpověď

    Souřadnice těžiště jednoho oblouku asteroidy jsou

    \[\vec r_t= \left[ \frac{2}{5}a; \frac{2}{5}a \right].\]
    Poloha těžiště T
Úroveň náročnosti: Obtížnější středoškolská či velmi jednoduchá vysokoškolská úloha
Zaslat komentář k úloze