Skleníkový efekt
Úloha číslo: 2144
SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL?
Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází ze Slunce, které je velmi žhavé, a tak vyzařuje energii do vesmíru. Nepatrná část této energie se dostává na Zemi.
Zemská atmosféra působí jako ochranná pokrývka povrchu naší planety a zabraňuje změnám teploty, které by existovaly ve světě bez vzduchu.
Většina vyzářené energie přicházející ze Slunce prochází zemskou atmosférou. Země něco z této energie pohltí a něco se od zemského povrchu odrazí zpět. Část této odražené energie pohltí atmosféra. V důsledku toho je průměrná teplota nad zemským povrchem vyšší, než by byla, kdyby nebylo atmosféry. Zemská atmosféra má stejný účinek jako skleník, odtud tedy pochází termín skleníkový efekt.
Říká se, že skleníkový efekt v průběhu dvacátého století zesílil.
Faktem je, že průměrná teplota zemské atmosféry vzrostla. V novinách a časopisech se často tvrdí, že hlavní příčinou vzrůstu teploty ve dvacátém století jsou rostoucí emise oxidu uhličitého.
Žáka Ondru začal zajímat možný vztah meti průměrnou teplotou azemské atmosféry a emisemi oxidu uhličitého na Zemi.
V knihovně našel následující dva grafy.
Ondra z těchto dvou grafů usoudil, že je jisté, že vzrůst průměrné teploty zemské atmosféry je způsobený vzrůstem emisí oxidu uhličitého.
Otázka 1:
Co v těchto grafech podporuje Ondrův závěr?Otázka 2:
Žákyně Jana nesouhlasí s Ondrovvým závěrem. Porovnává oba grafy a říká, že některé části grafů jeho závěr nepodporují.
Uveď příklad části grafů, která nepodporuje Ondrův závěr. Vysvětli svou odpověď.
Otázka 3:
Ondra trvá na svém závěru, že růst průměrné teploty zemské atmosféry je způsoben vzrůstem emisí oxidu uhličitého. Ale Jana si myslí, že jeho závěr je ukvapený. Říká: „Než uděláš tento závěr, musíš si být jistý, že ostatní faktory, které by mohly ovlivnit skleníkový efekt, se nemění.“
Jmenuj jeden z faktorů, které má Jana na mysli.
